Bianko směnka (blankosměnka, blanko směnka)

Bianko směnka je cenný papír, který je vystaven ve formě, kterou definuje zákon. Bianko směnka obsahuje slib výstavce bianko směnky - dlužníka, že zaplatí peníze věřiteli (tj. vlastníkovi bianko směnky). Bianko směnka znamená, že některé údaje nejsou vyplněny. Nevyplněnými údaji v bianko směnce může být na příklad datum splatnosti nebo i směnečná suma (tj. částka, kterou má výstavce směnky zaplatit vlastníkovi směnky. Je třeba uvést, že bianko směnka se stává platnou a úplnou až okamžikem jejího vyplnění. Způsob doplnení směnky si smluvní strany dohodnou v dohodě o vyplnení bianko směnky, která je podepsána oběma stranami.

Na těchto stránkách je možné si stáhnout bianko směnku bezplatně.

Listina, v které chybí některá náležitost, není platná jako vlastní směnka, s některými výjimkami. Důvodem vydání bianko směnky bývá zpravidla uzavření kauzální smlouvy a dohoda o směnečném zabezpečení. Podstatnou podmínkou bianko směnky je skutečnost, že neúplnost směnky nevyplývá z opomenutí (t.j. nekonáni) a její pozdější vyplnění se předpokládá.

Tak jak bylo uvedeno výše bianko směnka (blankosměnka) se stane platnou a úplnou až po jejím vyplnění. Bianko směnka není platná, pokud není vyplněna.

Nejčastěji je možné se setkat s bianko směnkou u úvěrů v bankách.

Bianko směnka jako taková je zabezpečovacím institutem a umožňuje věřiteli domoci se právě té dlužné částky, která je splatná v určitém okamžiku. U smluv o úvěru platí, že pokud dlužník hradí svůj dluh v měsíčních splátkách, výše jistiny se postupně znižuje. Banka tedy nedokáže vystavit směnku v konkrétní částce, protože není jisté, v jaké výši a kdy bude dluh splatný. Bianko směnka spolu se smlouvou nebo zplnomocněním k vyplnění bianko směnky bance zaručuje, že do smlouvy doplní vždy aktuální částku a datum podle smlouvy.

Dohoda o vyplnění bianko směnky musí být dostatečné přesná a určitá, aby nevznikla pochybnost o tom, jak se stanoví výše dluhu, resp. splatnost dluhu. Pokud by rozsah vyplňovacího práva byl v dohodě neurčitý, nebo by z dohody nevyplýval, spravoval by se podmínkami obvyklými ve vztazích mezi stranami kauzálního vztahu, resp. obvyklými v podobných případech. Podmínkou vzniku vyplňovacího práva, je dohoda o něm. Ten, kdo bianko směnku předal, nemůže uděleno oprávnění na její vyplnění odvolat a ten, kdo směnku převzal, je oprávněn ji doplnit.

Je třeba vycházet ze skutečnosti, že bianko směnka je směnka neúplná, je to listina, která je záměrně na základě dohody vystavena v neúplné podobě a není ještě skutečnou směnkou, tou se stane až po doplnění. Ustanovení směnečného a šekového zákona předpokládá, že bude existovat určité ujednání o tom, jak má být bianko směnka později doplněna a jeho podstatou jsou případy, kdy je bianko směnka vyplněna v rozporu s vyplňovacím právem, avšak i v případě takového vyplnění je směnka platná. Dlužníkovi ze směnky dává směnečný a šekový zákon jen možnost namítnout, že majitel bianko směnky směnku nabyl ve zlé víře, nebo se při jejím vstupu provinil hrubou nedbalostí. Vyplňovací právo k bianko směnce nelze podle ustálené právní teorie odvolat.

Obyčejně vzniká právo majiteli bianko směnky právo na její vyplnění porušením povinnosti vyplývající ze smlouvy, která je bianko směnkou zajištěna.

Osoba, která bianko směnku podepsala, má právo na námitky, tedy zejména námitky související s vyplňovacím právem, přičemž platí, že dlužník z takové směnky musí prokázat, že směnka byla vyplněna odlišně od dohody. Důkazní břemeno je tedy na dlužníkovi.  

Bianko směnka vystavena za účelem zajištění závazku dlužníka, není zabezpečovacím závazkem, je jen prostředkem zabezpečení, proto existence závazku ze směnky, není závislá na existenci zajištěné pohledávky. Dlužník z takové směnky se může bránit jen námitkou, že pohledávka zanikla.  

  V zákonu směnečném platí, že všechny námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu podléhají koncentrační zásadě dle Občanského soudního řádu, z čehož vyplývá, že není možné na později podané námitky přihlédnout. Platí tedy, že pokud některá z námitek není včas uplatněna (v třídenní lhůtě po doručení směnečného platebního rozkazu), nemůže na ni soud prvního stupně, ale ani odvolací přihlédnout.